Jitule,výčet který jsi nám tady vyjmenovala je sice hezký,ale nechtěj nám vykládat,že denně myješ koupelnu,denně vytíráš podlahy,denně luxuješ barák,denně převlékáš ložní povlečení,denně utíráš prach v celém domě,denně pereš,denně žehlíš,denně leštíš kliky a myješ lustry a okna.Nevěřím tomu že tohle všechno je u vás doma nutné denně dělat a pokud ano,nehledej rady na Rodině,ale u psycholga,protože toto by už byla duševní porucha.Jinak každý den si necháš základ,co musíš udělat nejnutněji-u mě je to jen a pouze umýt nádobí-a k tomu si přidružíš každý den jednu až dvě práce navíc,pokaždé jiné-takže jeden den umyju nádobí a vytřu podlahu na jednom patře,druhý den umyju nádobí a vytřu podlahy na dalším patře,další den nádobí a luxování,nádobí a utírání prachu,nádobí a žehlení.......a není možné,aby jsi nestíhala.Bydlíme v třípodlažním baráku,je nás tady v jedné domácnosti 8-čtyři dospělí a čtyři děti,a těch osm lidí neudělá takový binec,aby bylo nutné denně uklízet úplně vše co se dá v domácnosti uklízet.A jinak ano,je to o stanovení priorit-prostě místo uklízení prachu vezmeš dceru a půjdeš ní na ty kačenky nebo na hřiště.Protože utírání prachu ti neuteče,ten prach bude na skříni ještě až se vrátíš,bude tam i druhý den a bude tam i za týden a měsíc,ale zážitky s tvojí dcerou,o které jsi sebe i ji připravila,vám už nikdy nikdo nevrátí.A až bude tvoje dcera jednou velká,na co chceš,aby vzpomínala raději?Na matku,která celé dny drhla sporák,šůrovala okna a leštila parkety,nebo na matku,která s ní chodila na výlety,s kterou si užila spoustu legrace a která jí dala spoustu lásky i tím,že jí věnovala dostatek času?