Schrink, nikdy jsem nevařila dopoledne. To byla moje největší noční můra, stát u sporáku s nevybitými dětmi za zadkem. Podle mě děti dopoledne potřebují pohyb, potřebují na vzduch. Jinak doma "zlobí", tedy hledají si ten pohyb a zábavu. Takže jsem vařila večer, v klidu, když děti už spaly nebo byly v péči tatínka. Navařila jsem si vždycky do zásoby, do mrazáku, ráno jsem pak jen vytáhla příslušné jídlo a nechala povolit, po příchodu z venku ohřála, takže během 15 minut byl oběd na stole. Dopoledne jsme tak měli s dětmi vždycky volné na procházky, výlety a nejrůznější akce.