Monty a co jako.
Taky jsem v 18-ti odešla z domova s jednou taškou a starala jsem se o sebe sama. Od rodičů jsem nedostala ani korunu a naopak jsem vždy peníze domů dávala a dávám. Svoje dětství bych rozhodně idylou nenazvala. A možná právě proto chci mít svůj život v pořádku.
Nikdy by mě ani nenapadlo dělat dluhy. Za to bych se fakt styděla. Musela jsem se velmi rychle naučit hospodařit s tím,co si vydělám a přišel-li nějaký příjem bokem koupila jsem si něco navíc nebo dala stranou pro strýčka Příhodu.
Chování Lucie je pro mě naprosto nezodpovědné a vidím jí jako další v řadě s nataženou rukou na dávky.
Svým chováním poškodila evidentně i majitele bytu,protože jenom připojení elektroměru stávalo před lety 5000,-kč. Kolik jí naskakuje penále ani nevím,ale jistě nemálo a k tomu ještě dluhy za zdravotní a MHD. Je to prostě nezodpovědná osoba a řešit svoje dluhy tím,že zdrhnu z Prahy je fakt poctivé.
Ty hadry a krámy mohla koupit mnohem levněji. V Praze se obchody předhánějí ve slevách a navíc je tu mraky vietnamců a lidovek. Dětské bazary jsou všude. Jeden velký je přímo na Palmovce.
Je to jenom o tom,že holt musí člověk přemýšlet a hodnotit priority.Jednou jí dluhy a penále doženou i kdyby prchala buhví kam.