jj, princ na bílým koni mně taky smrdí, i ta povinná vděčnost mě napadla - asi jsem nudně a trapně staromódní, ale myslím, že ze svých průserů by se měl člověk dostat především sám (ideálně tak, že se jim vyhne) a ne že si bude napřed užívat bez ohledu na následky, dostane se postupně do průšvihů až po krk a pak bude čekat na toho svýho prince s vědomím, že nikdo jinej ho už z tý kaše nevytáhne.

Chudák princ, jak k tomu přijde?