Markéto,
já ti nevím, zažila jsem toho v životě myslím dost a Troškovy postavy beru jako karikatury, ne jako skutečné lidi. Tím nechci říct, že lidi nejsou závistiví, pomlouvační, to ne - ale tak, jak to líčí on to nefunguje, je to nadsázka.
Na zobrazení skutečného člověka film nestačí, ve filmu má každá postava pár minut, tam vykreslíš jen část "reality". Scénárista není psycholog a režisér už vůbec ne.