"Co je to CRP"


Toto Vaše sdělení je dílem pravdivé, ale obsahuje chyby s nepřesnosti, kdežto zamlčuje některé podstatné skutečnosti. Tím se stává zavádějícím do klamu.

Jde skutečně o reaktant akutní fáze zánětu, samotný protein má osponisační efekt. Netvoří se toliko v játrech, ktežto i v buňkách výstelek (proto např. u střevních zánětů vyvolaných i viry je jeho hladina skrze velkou plochu střeva vyšší či vysoká, aniž by šlo o bakteriální infekci), jeho tvorba je stimulována lymfokiny IL-6. IL-1 a TNF.

Vyšetření provedená z kapilární krve jsou jen orientační. Pokud je zřejmé, že zánět je dán infekcí, pak je možné dle hladiny CRP mít za více nebo méně pravsděpodobné, že tako infekce je či není bakteriální. Zádrhel spočívá ve vyhodncení doby trvání onemocnění - v časné fázi infekce je hladiny nromální, stejně tak nemusí být zvýšena u ohraničených zánětlivých procesů nebo za dalších okolností. Stejně tak je tu věc reaktivity, např. hladina 15 mg/l u novorozence znamená už vážné podezření na bakteriální infekci. A naopak, jak je i ve Vaší citaci naznačeno, i hladiny přes 300 mg/l nemusí být spojeny i infekcí (např. u polyserositidy při JIA, systémovém onemocnění, nebo u vzácnějších poruch, jako např. při haemofagocytární lymphohistiocytose, sy líných leuocytů ).


během 6 – 12 hodin po začátku zánětlivého procesu může k odezvě v hladině CRP dojít, nicméně hladina CRP nemusí být významně zvýšena ani po 24 hodinách, ale až po dvou dnech. Krom toho jde o výrazně nespecifický marker, který neurčuje tíži orgánového postižení.

Vámi uvedená tabulka s významy hladin je naprosto nesmyslná.
Odstavec o vztahu CRP - antibiotika obsahuje neúplné a vágní informace a je tak klamný.

Obecně by mělo platit, že laboratorní vyšetření slouží lékaři k upřesnění diagnosy a ne laikovi k spekulativním úvahám.