Jo, já to shlédla celé, ale bylo mi cca 19, na vejšce jsme "vymetali" pražské kino Aero, kde se promítaly nemainstreamové filmy...a pamatuji si, že v půlce jsem taky chtěla odejít, ale pak jsem koukla vedle, na svého tehdejšího kluka, a on to sledoval s určitým "pobavením" - ne, že by se tomu smál nebo tak, ale já si uvědomila, že prostě sleduje, co někdo natočil a hodlá to vidět celé...sedla jsem si znovu a dokoukala to...od té doby mě sice napadlo se na to podívat, protože by mě zajímalo, jak bych film vnímala po cca 15 letech, ale nikdy jsem to nezrealizovala...je spousta filmů, které jsem neviděla...

Pamatuji si, že jsem velice nepříjemně vnímala jednu scénu z filmu Ztráta sexuální nevinnosti...scénu v poušti...

Jo a Den pro mou lásku jsem skoro nemohla dokoukat, když jsem ho kdysi viděla, a teď s dcerami bych to absolutně nedala.

Vůbec jsem teď hrozně citlivá na násilnosti ve filmech, ale paradoxně ne na ty scény, kde se odehrávají, ale je mi někdy až fyzicky špatně z toho, že vím, že se k nim schyluje...úplně trpím za toho hrdinu, že vím, že se mu něco stane...to jsem dřív neměla, byla jsem napjatá, ale teď mě z toho spíš bolí žaludek...naposledy film, odehrávající se v Kambodži za Pol Pota...uf!