Já jsem se dala dohromady s mým mužem, když byl ženatý. Normálně žil se ženou a dětma, ideální to sice nebylo, ale měli prostě normální rodinný život. Pak jsem se my dva potkali, zabouchli šíleně, nicméně jsem byla mladé svobodné děvče a nechtěla jsem se ženatým nic mít. Taky jsem nevěřila, že mě s tou svojí láskou netahá za nos - moje žena mi nerozumí a tebe miluju, známe. Takže mi sice krvácelo srdce, ale z posledních sil jsem ho poslala do háje, přerušila kontakty, neodpovídala jsem na sms a doma brečela do polštáře.

Nicméně zamilovaný vskutku byl, bylo to na něm asi vidět, páč mu po pár týdnech žena projela telefon, našla nějakou starou sms, uhodila na něj a on to pojal jako možnost změnit život. Takže řek, že mě miluje a šli od sebe. Načež se odstěhoval (bydlel sám), ozval se mi no a dali jsme se dohromady. Je to téměř 10 let, jsme manželé, máme dítě.