No ono to bylo o to úžasnější, že jsem v té době už pracovala - nějak jsem s tím nepospíchala - a všichni mě znali... a dr. si nejdřív myslel, že jsem asi po porodu nebo co - ordinoval to asistentkám po telefonu - a ty mi píchli něco na stahování dělohy...překvapivě se nic nedělo. Jen mě co hodinu volali porodní asistentky k nám na odd., jestli ještě žiju... hlavně jsem tehdy myslela, že se propadnu hanbou...zvlášť, když jsem šla ráno po noční na kontrolu a dr.už tam byl a já mu to musela vysvětlit z očí do očí...no měl z toho děsnou prču...že prej blbější den jsem si vybrat nemohla...