Nesulko, mám to stejně - věnovala jsem se synovi naplno do jeho 3 let a trochu jsem se bála, že se mi po něm bude moc stýskat, až budu celý den v práci...no, ale nakonec jsem teď tak nějak spokojenější, pracuji na dlouhý/krátký týden, takže vždycky dva dny se vidíme jen ráno, ale pak mám dva dny úplně volné a můžeme spolu podnikat všechno možné a užijeme se dost, můžu syna vyzvednout ze školky po obědě, nebo je občas i doma se mnou, probereme všechno možné....jak píšeš, doma to bylo fajn, ale teď to taky není špatné