Myslím si, že budeš muset tnout takzvaně do živého a bolet to asi bude. Obě strany. Nevím, jestli klidná a rozumná domluva v tomto případě zabere. U nás moje osamostatnění (pravda, nejednalo se o podobnou závislost, ale o trochu jinou situaci, ale prakticky šlo taktéž o nepochopení mého rozhodnutí žít samostatně, dospěle a podle svých představ) vyústilo v několikaletou absolutní nekomunikaci s mámou. Byla to docela drsná škola života pro obě strany, ale nakonec se to utřepalo samo, časem, cca po 3, 5 letech. Nebýt toho, že jsme obě velmi paličaté, možná by k onomu utřepání došlo i dřív, kdo ví. Je fakt, že po této zkušenosti je mezi námi zcela jiný vztah, daleko lepší, když občas dojde na nějaké to ostří nože, tahle zkušenost a myšlenka na ni nás tak nějak vrátí zpátky do reálu. Moc bych Ti nicméně přála, abyste tuto nepříjemnost obě ustály v klidu a v rozumné domluvě a abyste k radikálnímu řešení nemusely přistupovat. Přiměřeně fungující rodina je do budoucna prostě k nezaplacení.