Dle nejnovejsich lingvisticko-pedagogickych poznatku, potvrzeno i tim co vidim v praxi kolem sebe: Nejlepsi je mluvit na deti konzistentne svym normalnim jazykem.

Pokud ma dite kazdou dulezitou osobu (rodiec, ev.blizkou babicku, pozdeji ucitelku ve skolce) spojenou s jednim jazykem, je schopne se jednotlive jazyky bez problemu rozlisovat, a uci se oba (resp.vsechny) v jejich "zdrave" podobe. Od rodice, ktery jazyk neovlada perfektne se dite uci chyby; navic pokud rodic jazyky micha, dite prijima vse a netusi, ktera slova, obraty, logicke struktury jsou z toho druheho.
Kdyz rodice ve snaze to diteti ulehcit mluvi jazykem ktery neovladaji opravdu perfektne, tak ma dite mozna ze zacatku vyhodu ze se tim jazykem rychleji domluvi apson trochu. Ale bohuzel ma pak tezsi se ho naucit opravdu dobre, protoze nejen ze v tomto konkretnim jazyce ma uz od zacatku chyby (a to obvykle na vsech urovnich - slovni zasoba, vyslovnost, gramatika...) ale hlavne neovlada zadny jazyk opravdu dobre, a to je prusvih.

Bohuzel toto casto nevedi ani ucitelky ve skolce :-(