"jenže on to řeší tak, že se mne zeptá, jestli u sebe čistě náhodou nemám rezervní ponožky.
Že by se vrátil do třídy? Zeptal se školníka, jestli tam někdo ještě je nebo jestli by mu nepůjčil klíče? Ani nápad."
No od toho jsi tam ty, ne? Takže milej synáčku, obleč si bundu, jdeš zpátky do školy, poprosíš školníka, aby tě pustil do třídy a prohrabeš krabici se zapomenutýma věcma (existuje-li ve škole).
Hele, nic z toho, co on dělá a co ti údajně vadí, nemá pro něj žádný následky, nemá jedinej důvod to nedělat dál, proč by měl něco měnit? Změna je namáhavá.

Jde o to, aby udělat věci správně bylo pro něj jednodušší, v nějakém směru příjemnější, méně otravné než odfláknout je. POkud to tak není od přírody, musíš to zařídit ty. Nechceš-li to zařídit (například proto, že přepsat odfláknutou větu by znamenalo, že se bude chudáček trápit), pak se nezmění nic a tobě zbývá jen si postěžovat.