Roztržitá jsem taky. Moc nezapomínám, protože si všechno píšu. Problém je spíš v té roztržitosti. Jsem často mimo, nevnímám, myslím na jiné věci. A i dotyčnému, co mi něco říká, kývu. Ale stejně pak nic nevim. Prostě si tak poletuju a věci plynou kolem mě. Jeden z důvodů, proč jsem jako sestra skončila, i když ne ten hlavní. Ještě bych někoho zabila, při přípravě léků a tak. Pro mě je nejlepší práce manuální, složitější záležitosti si musim po sobě x-krát kontrolovat a to mě vyčerpává. Vracim se, jestli jsem vypnula žehličku a sporák.