Monty,
to, co píšeš, je to úplně stejný jako u nás. Taky jsem z toho zoufalá, pohybuju se mezi zuřivostí a rezignací. A nezabírá taky nic. Ke své hrůze jsem zjistila, že když ho v těch problémech a nepříjemných situacích, které si tím vyrobí, nechám vymáchat, stejně to ve finále zasáhne a zkomplikuje život nejvíc mě, ne jemu. On se s tím na rozdíl ode mě vyrovná hned - No tak jsem to po stopadesátý zapomněl, to se může stát každýmu!!!!!!!