Bezradná, taky jsem tohle prožila.
Už je to pět let. Ne nadarmo se říká, že to chce čas. První rok mi přišel nejhorší. Pak už se to opravdu postupně a polehoučku zlepšovalo.
Myslím, že nemá smysl sama po sobě chtít, abys odpustila a zapomněla. Proč taky? Ublížil Ti. Na takové věci člověk zapomenout nemůže a odpustit??? No, záleží na tom, co si pod tím slovem představit. Svým způsobem se to odpustit nedá, ale to neznamená, že nepůjdeš dál, nebudeš spokojená a šťastná. Ono si to opravdu časem tak nějak "sedne" a postupně ten zážitek zpracuješ. Netlač na sebe, ber to tak, že teď to třeba ještě z hlavy nedostaneš, člověk si neporučí.... Ale bude líp, uvidíš.