Dávno před prvním dítětem jsme si pořídili kočku, časem přibyl kamarád. Byli to mazlové, co měli dovoleno téměř vše. Pak se narodilo dítě a nevím - připadám si hrozně hnusná, ale cítím, že jsou na druhé koleji. U mě určitě. Naopak mi z nich tečou nervy, když si neotřepou packy u wc, takže se všude válí kočkolit a já pořád lítám s vysavačem jak idiot, lezou dítěti do postele, ničí koberce (dřív jsme neměli), z toho úplně zuřím, tolik peněz stály a jsou na odpis.. :-( Syn má dost kašel, rýmy a ekzém, čeká nás alergologie a já si dost debilně přeju, aby nám řekli, že je to alergie na kočky. Připadám si hrozně :-( Ale nepomůžu si :( Když vidím, jak neposlechnou, jak si dělají co chtějí, jak mi ožírají kytky, hrabou hlínu z květináčů, škrábou podlahu, zdi.. Jsem fakt taková megera? Měl jste někdo stejné pocity po narození dětí?