já

já jako dítě zvířata naprosto milovala.. a nechápala.. co náš taťka furt má
teď to vidím všechno jinak.. teď nám umřel králíček, jako milovala sem ho.. ale všechno kolem něj jsem dělala já...

před třetím těhu jsme měli koťáko.. a já furt viděla. jak ten zadek co si nevytře, si olizuje.. a pak líže děti a leží v posteli.. a blééh.. no prostě fuj.. to jsem jako dítě naprosto nevnímala..

zvířata už doma mít nemůžeme.. jednak kvůli mě - po třech těhu mám imunitu v pr.. a jsem alergická skoro na všechno co má chlupy.. jen to cítím z rychlíku a tečou mi oči a kýchám..a oba kluci jsou astamtici, takže nám alergologožka doporučila, až zakrslíček doslouží nic nepořizovat, ale jsem docela ráda... aspoň můžu dětem rozumně vysvětlit proč nic nemáme..
kočky si poňunají u babičky, kde jsou venku a psi drbou věčně nějaké od sousedů. takže jsme spokojení všichni...


chápu tě.. nejsi megera.. já se vlastně "těšila" až králíček už nebude.. ne že přímo umře, to jsem oplakala, ale že my odpadne ustavičné čištění klece, krmení, koupání, ... při třech dětech toho mám víc než dost i tak