oslavu má dítě té ženy tudíž bych tam svému dítěti účast umožnla. Na podobné hry nemám povahu ani náladu, takže bych buď mlčela A PŘETRPĚLA, NEBO POSLALA ZA SBE NÁHRADNÍKA(MANŽEL, BABIČKA, STARŠÍ DÍTĚ) A NEBO NA ROVINU ŘEKLA CO A JAK. TJ. NELÍBÍ SE MI JAK S CHOVÁŠ K XY A PROPO TOMU NECHCI BÝT PŘÍTOMNA....
promiň caps.
jinak jak bylo zmíněno v diskusi - život mě naučil, že mám kopat sama za sebe. kdykoliv jsem se stala mluvčím někoho jiného a zastávala s někohop, obvykle z toho dotyčný vycouval a já se ráchala sama. protože povaha lidí, kteří se tzv "neozvou" když jim někdo ubližue, je prostě taková