Lateralita je vrozená a nijak se během života nemění. Někteří lidé mají vedoucí jednu stranu těla, jiní mají různé funkce na různých stranách těla, když je vedoucí oko jiné jak vedoucí ruka, mluvíme o zkřížené lateralitě. Tito lidé mohou mít mírné potíže ve škole, jedná se hlavně o psaní, kdy je jakoby dráha od oka (pokynu pro opsání nějakého textu) delší k dráze ruky (ta ten pokyn vykonává). Cílem cvičení, která se mohou provádět, je tuto dráhu zefektivnit, zrychlit. Ona nebude méně komplikovaná, bude jen pružnější.
Dá se cvičit kineziologie, ale sama jsem o tom na internetu mnoho nenašla a lidé, kteří jsou zaškolení, si za cvičení berou dost peněz, navíc jsou hůře dostupní např. v menších městech. Nemám osobní zkušenost, jen vím, že jde o tzv. křížová cvičení, kdy je právě cílem propojit pravou a levou hemisféru mozku.
Trénovat se dají i úplně běžné činnosti od hrubé motoriky (skákání po jedné noze, skákání panáka, gumy, jízda na koloběžce, na kole, kopání do míče, chození po rovné čáře, házení míčem, chytání míče, skákání přes švihadlo... prostě klasický pohyb) k jemné motorice (zapínání knoflíků, zipů, patentků, vystřihování, vybarvování, kreslení vodovkama, škrabání brambor, sebeobsluha na WC, oblékání, zavazování tkaniček...), pak se mohou přidat grafomotorická cvičení (na to jsou už speciální sešitky v knihkupectví nebo by měli poradit v PPP). Lidé se zkříženou lateralitou mohou mít horší orientační smysl (ale také nemusí a mohou ho mít naopak perfektní), dají se očekávat potíže v geometrii (ale také to není pravidlem).
Pokud má popsané dítě i horší celkovou motoriku, určitě bych trénovala, ono ho to pak omezí ve všem, v sebeobsluze, v tělocviku, ve výtvarce, v pracovkách a psaní se promítne do každého předmětu, přijde mi škoda tohle zanedbat, aby se pak dítě ve škole trápilo, ponese si to s sebou celý život. Kdyby mělo zlomenou nohu, také s ním budou rodiče chodit na rehabilitaci a cvičit, aby celý život nepajdalo, tohle je dost podobná situace.