Tak to cítíš teď, dcera je ještě malá a náročná. Ještě se to může mockrát změnit tam i zpátky.
Já třeba jsem jedináček, i můj manžel, a bohužel jsme zažili (v dospělosti) stinné stránky jedináčkovství. V dětství si nepamatuju, že by mi sourozenec chyběl. Děti máme dvě, ale když bylo první malé (tak do tří - čtyř let), žádné další jsem nechtěla. To, že ti spí už teď celou noc je z mého pohledu výhra, to u nás do těch tří let neexistovalo a to se v 5 ráno se spaním definitivně končilo a šlo se do akce. Fakt hrozný, do práce jsem se těšila a když mě tam vítali, jak jsem jistě odpočinutá po mateřské, cítila jsem, že ještě chvíli a budou lítat facky