Napřed tam bylo po porodu to klasické NE. Jenže u mě se dlouho nezměnilo, dcera je dost náročné a temperamentní dítě. Až tak kolem jejího 5-6 roku mě občas napadlo, že by.., třeba..., možná..., no, ale už jsem stará. Teď dceři bude deset, užívám si, že se s ní dá už fakt podniknout hodně věcí, je s ní zábava, no a miminko mi trochu chybí.
Dcera by sourozence chtěla. Docela si stěžuje, že si nemá s kým hrát, ale současně si sourozenecký vztah dost idealizuje, neví nic o tom, jak se sourozenci občas perou a hádají až nenávidí.
Takže u nás ten jedináček nejspíš zůstane, není to dokonalá volba, ale už ji asi nemíním měnit.