Já jsem chtěla.U toho prvního se to zvrtlo těsně před porodem a měl bejt totálně retardovanej ležák na hadičkách. Vyčítala jsem si už to první těhotesntví a přála si být bezdětná.
Ale pak jsem se "otřepala". Přesně jak píšeš-když to první dítě je z nějakýho důvodu náročný, z druhýho jde strach....Ale pak už přestalo být tolik náročný a zadařilo se.
Druhý je zdravý a oproti tomu prvnímu mi mateřství přijde jako totání flákárna. Třeba někdy přehodnotím situaci a půjdu do třetího,ale teď musím zas echvíli "piplat"