Nemůžu, ale tak nějak mě napadají stejné myšlenky jako Tvého přítele, až na to, že jsme si navzájem s manželem první, takže je to oproštěno od tohoto (ale zase to může jednou udeřit dvojnásobnou silou, že), tak snad to spolu dotáhneme až do konce, ale myšlenky jsou, vesměs si nedokážu předstvit někoho, kdo by nad tím nepemýšlel-jaké to asi je, když nic jiného nezažil, nutně se pak totiž do toho vkládá fantazie..A to si také říkám, realita je jiná, realita je šedá..., rozum říká-to je super, že člověk měl takové obrovské štěstí, že první, na kterého natrefil, mu vyhovuje, ale přeci jen...Ty myšlenky jsou, biologické hodiny tikají...
Obdivuji lidi, kteří si byli po celý život věrní, kteří celý život byli jen s jedním partnerem, ovšem pochybuji, že to tak může být i v mysli, ale co je v mysli, neznamená, že se uskuteční...