Já jsem asi jedna z mála, která i po rozvodu vychází líp s extchýní než s vlastní matkou, i když nekompatibilní se mnou jsou obě dvě.
Jenže u té tchýně mám co ocenit, je to ženská, která toho strašně moc dělá pro rodinu, nejen pro mého syna/svého vnuka, takže je mi úplně šumafuk, co si o čem myslí, dokonce i co si myslí o mně - mám důvod si ji pro něco vážit, i když s ní nesouhlasím nebo si nerozumíme.
Spíš než o nekompatibilitě je to podle mne o nedostatku tolerance a nějakém debilním "soupeření".