Jinak teda jsem na začátku udělala hodně chyb, hodně jsme dávali jen tak a nenechali jsme mladé, aby si určité věci vybudovali svým vlastním přičiněním. Nečekala jsem vděk nebo to, že bych tím měla právo do jejich nové rodiny zasahovat, bylo to z dobré vůle...prostě my jsme jako hodně mladí skoro všechno dělali sami svou vlastní obrovskou snahou a strašlivě obtížně a pomaalounku...tak jsme chtěli mladým víc pomoct. Ale to bylo hodně špatně.
Člověk je víc spokojen a víc se přimkne k partnerovi, pokud spolu něčeho dosáhnou, pokud mají nějaké společné cíle a pokud něco sami vybudují...a taky si pak sami sebe i vzájemně váží.
Jinak - udělám teď to, co se ode mne žádá a co tedy udělat chci, absolutně neříkám vlastní názory na jejich rodinu - vztahy, výchovu nebo péči o děti, pokud o ně nejsem požádána, protože to je prostě jejich věc, výchova a život...a máme klid. Já tedy ano .