Štěpánko, to je hezký. Moje tchýně je taky zvyklá dávat dárky a dělat druhým radost. BOhužel já pocházím z rodiny, kdy se šetřilo, šetřilo, a zase šetřilo. Neznám něco jako kupovat si věci pro radost, jen tak, a neumím se z toho těšit (když bych potřebovala peníze na něco užitečného, mohla to utratit prakticky). Ona na mě opravdu myslela vždycky a myslí i teď, koupí blbinku, kytičku, nebo děti upozorní na něco, co by z přírody mohly donést mamince. My jsme obě jak z jiného světa. Žádná z nás nedělá něco vyloženě špatně, ale míjíme se a z toho nepochopení pak pramení další ...