Bydlíme od všech daleko, s bratrem a jeho dětmi se scházíme u mámy - naštěstí má velký dům, tak se tam vejdeme - prodloužené víkendy, děti na prázdniny. Měla jsem i kluky u nás na prázdninách, nebo je hlídám, když jsme na prázdninách u mamky, mám je ráda, jednoho moc, tak nějak přirozeně - povahově mi sedí, u druhého se musím trochu snažit. S mými dětmi se kamarádí a tráví spolu čas, jak to okolnosti dovolí.

Já si ze svého svého dětství pamatuji čas strávený se sestřenicemi jako jeden z nejlepších zážitků.

Manželovi sourozenci - jednu švagrovou - troufám si říct, že jsme kamarádky, opravdu jsem s ní a švagrem ráda, když se vyskytujeme poblíž, vždy se navštívíme, ale bydlíme zase daleko od sebe.

Druhá manželova sestra je v cizině, vidíváme se velmi málo, tak tam se o vztahu moc mluvit nedá, vlastně ani s jejími dětmi - není prostor si vztah vybudovat.