Máme štěstí. Nevím, jak se to dá vytvořit jinde, ale v naší rodině "tmelili" švagrovstvo-sestřenice-neteře tchánovci. Manžel je ze čtyř dětí, z čehož tři mají děti zhruba ve stejnou dobu (aspoň některé), čtvrtý se přidal trochu později. Jezdili jsme mnoho let na společné prázdninové pobyty (na dvou místech celkem 6 týdnů), kde se o smečku dětí starali rodiče prarodiče švagři švagrové tak jak si kdo mohl vzít dovolenou, aby tam vždy bylo nějaké minimum dospělých. Když se nás sešlo více, dělali jsme náročnější výlety na kolech. Vzájemně jsme vycházeli řekla bych nadstandardně (vzhledem k tomu, že např. více žen společně vařilo či se v kuchyni střídalo), děti byly vedeny také různě, ale ne zcela protikladně, jak říkám - tchánovci co svorník. Vídáme se i o víkendech sem tam, v poslední době již jen oslavy, protože většina dětí je již dospělá. Byly to krásné časy a hodně jsme si tak vypomohli s péčí o děti o prázdninách. Sestřenice a bratranci si ty pobyty fakt užili (jak bylo vidět a dnes říkají), mají velmi dobré vztahy (ne úplně všichni se všemi, ale nikde není úplná averze).