Limai, co si tak pamatuju, tak moje dcera se mou v té době už moc společných aktivit sdílet nechtěla. K tomu měla kamarádky. Občas jsme spolu po večerech mastili karty nebo nějaký hry, ale jinak už byla dost samostatná jednotka a spíš mi připadalo, že jí můj zájem obtěžuje. Nedejbože, že bych jí třeba chtěla připravit, co si má vzít na sebe do školy apod. Tenhle přístup se změnil, až když odezněla puberta někdy v 16-17 letech. To už se mnou začala komunikovat mnohem víc.