Limai, máme kluka 11 let a taky to občas, aspoň já, řeším. Někdy mě to popadne a třeba chci, aby se mnou vařil. Protože si moc dobře pamatuji, jaká jsem měla předsevzetí, co všechno své zlatíčko naučím - číst v mapách, vařit, všechny sporty, být galantní k ženám, něco vyrábět. Bohužel, moje dítko je neuvěřitelné kopyto. Když jsem ho viděla škrábat mrkev, dostala jsem záchvat smíchu. A neprojevuje žádné nadšení, takže má morálka upadá.
Hrozně málo si povídáme. Jeho zajímají počítače a hry a mě vůbec, jiné téma hledáme špatně. Zavedla jsem pravidelné společné čtecí úterní večery. Abych ho vytáhla od PC, sebe od TV a přitáhla ho ke knize. Tak to si spolu sedneme, každý si čteme a pak si chci chvíli povídat. Tak z něj tahám, co kluci ve škole, co holky, ale je to boj. Občas se zadaří a večer zavelím k nějaké společenské hře. Jinak hodně sportujeme, kola, lyže, turistika, tak to bývá hezky strávený společný čas. Ale hledám. Snažím se vytáhnout do divadla, na výstavu, ráda obrážím akce typu Noc kostelů, ale to nadšení ze strany dítěte mi moc chybí
Takže nijak extra se nevěnujeme.