Limai, mám osmiletou. A o prázdninách u nás hodně pobývala desetiletá neteř. Hráli jsme hry, jezdili na kole, učila jsem je vybíjenou. Hodně si hrály samy.
Osmiletá dcera už nechce, abych si s ní hrála s hračkami nebo na něco, to už dávno ne, vadilo by jí to. Buď si hraje s kamarády nebo sama. Ráda si se mnou ale povídá, čte, dívá na film nebo pohádku, hraje hry a to jak pohybové (líný tenis) nebo společenské. Když náhodou skučí, že mladší víc pomáhám, tak jí odpovím, že když jí byly 4 roky, taky jsem jí pomáhala. Snažím se s ní jednat jako s rozumnou. Přibyly jí povinnosti (po večeři vše dát do myčky, vysávat apod.), zároveň začala dostávat kapesné a další maličkosti, kterými jí dávám najevo, že náleží zase jí jen proto, že má už věk. Ale uvidíme za pár let. Určitá nespokojenost a revolta patří k věku a pubertě.