Nehledě na to, že já jsem z rodu svědomitých troubů, ve všem se snažím, dcera a manžel jsou z rodu těch salámistů.
Kdybych byla bývala dokázala dohlédnout do budoucnosti, po pravdě řečeno, asi bych přes jiná pozitiva, která má, hledala jiného partnera.

Tak trochu mi totiž pan manžel připomíná moji náročnou matku. Já na rozdíl od mé dcery byly vždycky snaživé dítě, ironie je, že třeba učit nové věci jsem se chtěla sama, i jsem se snadno podřizovala s tím, že jsem toužila po chvále a ocenění.
Místo toho se u mě i sebelepší výkon bral jako samozřejmost, matka nikdy neocenila, že si se mnou nemusela dát ani desetinu práce, co já s dcerou.

A manžel je bohužel ze stejného těsta jako moje matka. Neocení, své zásluhy ale uznává velice dobřem, dokonce je vždycky i zveličí.

Někde jsem četla, že z ezoterického hlediska si člověk často přitáhne do života partnera, jaký byl jeden z jeho rodičů. A musím říct, že co se týká oceňování, můj manžel jako kdyby z oka vypadl mojí matce. Dokonce si někdy velice rád i to ego na druhém člověku namastí.