Limai,

se svym desetiletym synem nejvic casu travim povidanim. Nehrajeme spolu zadne hry, nekreslime si, nevytvarime, ale mluvime, nekdy mi prijde, ze porad, ale to je samozrejme blbost, protoze se umi zabavit sam. Nicmene mluveni se mnou a manzelem ma hrozne rad. Probirame naprosto vsechno: skolu, kamarady, plany do budoucna, jeho projekty, budouci studium, vztahy mezi lidmi, me pribehy z detstvi a mladi, bavime se o historii, matematice, nabozenstvi, filosofii, etice, pravidlech chovani, o knihach a filmech, pocitacovych hrach a programech. rad se zapojuje i do debat, ktere vedeme s manzelem po veceri. Se sedmiletou dcerou to mam jinak, nejaky cas travime pripravou do skoly (ale to je malo), cteme a samozrejme povidame, ale ne tolik jako se synem (on je prece jen komunikativnejsi).