Moje partnerka rodila akutní sekcí v celkové anestezii a mne nechali stát u prosklených dveří do sálu, viděla jsem na ni celou dobu a paradoxně mne to udržovalo v jakémsi klidu, vidím ji, tak se jí ani miminku nic zlého nestane. Malý měl 5x omotaný pupečník kolem krku a ještě několikrát kolem celého tělíčka, naštěstí vše proběhlo dobře a jakmile ho vyndali a přerušili pupečník, tak ho přinesli do boxu vedle sálu, kde jsem na něj čekala k dalšímu ošetření(odsátí,zvážení,změření).Hned po těchto procedurách mi ho dali do náručí a odešli. Zhasla jsem světlo, malý se zklidnil a já ho přiložila k prsu. Okamžitě se přisál, otevřel do té doby křečovitě zavřené oči a přísahala bych, že se očima usmál, díval se s takovou důvěrou, neplakal... Byl to hned po porodech mých holčiček nejsilnější zážitek mého dosavadního života, neměnila bych. Jsem šťastná, že když už nemohl prožívat tuto chvíli se svou bio maminkou, tak že ji mohl prožít se svou druhou maminkou, která ho moc miluje.