Tak to by mě taky zajímalo, jsem v podobné situaci, ale pár rozdílů zde je. S partnerem jsem 2 roky žila jen vedle sebe, ( z jeho popudu), neustále mně říkal, že mě nemá rád, že je se mnou jen kvůli dětem, nikam se mnou (jen se mnou, s dětmi společně ano) nechodil, strašně moc lhal,absolutně žádný dotyk,večery trávil mimo domov, často v hospodách. V té době já jsem byla na dně a když se mnou spal, chtěla jsem to a byla jsem za to ráda a bavilo mě to. Měla jsem ho pořád ráda a nemohla jsem se z jeho změny vzpamatovat, dřív byl totiž hodný.Strašně jsem si přála, aby se vzpamatoval a byli bychom zase normální rodina.
No a po 2,5 letech stresů jsem se konečně vzpamatovala a přestala ho mít ráda díky jedné skutečnosti (dovolená sama s dětmi - on nechtěl jet a potkání člověka, který se ke mně choval krásně) a v tom momentě partner otočil a je opět hodný, za vše se omlouvá atd. Jenže já už jsem jaksi jinde, zprotivil se mi a sex vůbec nemusím....Taky si připadám jako úplná frigida...