zcela určitě to dědičné je ... když jsem začala kdysi řešit, synovo velmi netypické chování ( s ohledem na "normu"), dospěla jsem sama soukromě k podezření na AS, poté mi to podezření potvrdila jedna speciální pedagožka a jedna logopedka, s tím, že že projevy jsou spíš hraniční, že na diagnozy je brzy a možná že nebudou potřeba. A protože syn je moje absolutně přesná kopie - přesně vím, co kdy a proč dělá či naopak nedělá, odhadnu jeho myšlenkové pochody, zvládáme to myslím na jedničku. Protože já jsem se časem dokázala socializovat a naučit se chovat ( i když to prostě je jen naučené ) tak se mu to snažím zpřostředkovat, aby se to naučil dřív než já a snadněji.
No a když jsem se zamyslela nad svým dědou .... jéje, tak ten byl loženej , s tím já bych na rozdíl od babičky nevydržela ani rok . Ano, u nás to stopro dědičné je.