přece jen mi to nedá a jak si čtu tvé další příspěvky na toto téma, musím to napsat aspoň takhle.Ty jsi , ale pořádná k.n.a.
Chudák tvoje dítko, že má za matku tebe.Měla bys navštívit nějakého odborníka a nechat si předepsat něco na uklidnění a taky koupit podložky do postele.Já bych taky nedošla říct, že sem se počůrala někomu, kdo na mně spustí řev a bude mě mlátit.
Problém nemá tvoje dítě, ale ty a děláš problém jemu.A nebude to jen počůrávání.A psát, kdo nezažil neví, je jen tvoje neschopnost, řešit to jinak než bitím.
Já zažila a to má malý přes 6 a pokakávat se přestal nedávno.Možná nepřestal, jen má lepší období.Nevím.A počůrávání má teď taky lepší, ale i to už tu bylo a pak se to vrátilo.No a co?Mám ho mlátit jako ty, že nejspíš jeho nervový systém není dostačně vyzrálí?
To je jako kdybych ti řekla, že budeš bitá za každý vlas, který ti od teď vypadne.Budeš pak zašitá v posteli s chumáčem vlasů a budeš se snažit, co nejdýl dělat mrtvého brouka a stejně budeš vědět, že to přijde.A navíc z toho steresu, že budeš bitá pořád dokola za něco, co nejde ovlivnit, ti začnou padat ještě víc.A pak bum bác, ten kdo by tě měl milovat nejvíc na celém světě, dojde a bude na tebe řvát sprosté slova a mlátit tě.
A ještě se chlubíš jaká si dobrá, žes dokázala zmlátit dítě, které má 3,5 roku a nemůže se bránit.To si fakt dobrá.Znám lidi jako ty a je to smutné, jaký dopad to má na jejich děti.