Individuální.

Já si nepamatuji, že bych strádala tak dlouho a co si vybavím, když spočítám třeba rizikové těhotenství, pobyt v nemocnici, atd.. tak tak půlrok to vcelku asi vydalo.

Byla mi velmi příjemná manželova blízkost /jezdil za mnou každý den/, ale sex byl asi to poslední, co nás oba zajímalo.... zdraví dětí, to nás pustí domů atd..

Takže krom tohohle násilného celibátu, který nebyl vnímán snad ani jako celibát si nevybavuji... a to si myslím, že sex je pro mne důležitý, jen se to blbě hodnotí, prostě tak od 17-ti let jsem vždycky s někým byla, žila, občas měla sex anebo neměla... ale asi to netrvalo to NEMĚLA tak dlouho, abych tomu věnovala pozornost.