Chci jistotu a skvělého partnera - což mám, ale zároveň za to nechci "platit" pocitem, že má šanci mi výrazně citově ublížit. A vybrala jsem si to sama.

...........

Vybrala jsi si dobrovolně bezpečný vztah, vztah bez lásky, kde tě ten druhý nemůže zasáhnout. Kde funguje všechno ostatní, jen to podstatné ne.

Ne, že bych tě nechápala, jenže to bys minimálně musela nějak vzbudit lásku v sobě, pak až řešit to, že chceš od něj dotyky - protože ty ty dotyky nechceš - ne od něj. Chceš být dotýkaná, ale od někoho jiného.

Oni se často k sobě přitáhnou lidi, co mají vlastně nějaký problém- tvůj problém byl strach z lásky a citového zranění a jeho problém třeba obecný citový chlad. Tak jste se k sobě přitáhli, byli jste kompatibilní.
Ty jsi ale časem zřejmě vlivem frustrace přehodnotila svůj názor na vztah, možná jsi se dokonce v bezpečném vztahu vyléčila a otrkala a teď jsi podvědomě ochotná riskovat zase vztah naplno, s těmi dotyky i možností citového zranění. Jsi zaléčená a tvoje vlastní ochrana pro tebe už není důležitější, než potřeba lásky.

Blbé je, jestli spolu už máte děti a majetek.