Dcera taky tak nemluvila. Ostatní pořád říkali, počkej až se začne vyptávat proč to a proč tohle... to se nestalo. Ostatní děcka švitořily jak vlaštovky, ona nic. Samozřejmě jsme oběhly různý doktory, všechno ok. Rozmluvila se až někdy kolem pátýho roku a to taky není žádný extra povídálek, ale v rámci možností v pořádku.
Ona má prostě takový lenochodí tempo. Do ničeho moc nehrne, je to takový "koukálek", prostě kouká. Nechtělo se jí mluvit, tak nemluvila, seděla se stavebnicí, věčně něco kutila, a nepotřebovala o tom referovat.