Táta mi umřel v roce 1980,tak sama vidíte,že už je to přes třicet let.Stále vzpomínám,ale život běží dál,každý máme svůj život,své problémy,je to ohromná bolest,ale opravdu čas léčí.Jsou to již dva roky co mi umřelo dvojče,také jsem si myslel,že to nemůžu přežít,je to hrozné,když si vzpomenu,ale již cítím opět takový útlum,je to ještě silné,někde zalézt pobrečet si a říci si musíš dopředu,v mém případě mám manželku,syny,vnuky,prostě se na něco upnout,co mám rád,a věřte,život je opravdu krásný,prožít každou minutu,protože je hrozně krátký.Pavel