Já mám takovou tchyni, že nevidí - neslyší, jede si po svém a přesně jak píše tuším mirka, pro dítě udělá první poslední - krmení, oblékání uklízení, nosí mu dobroty, hračky. Moje dítě se vídá s babičkou ale málo, takže si nemyslím, že by ho to celkově rozmazlilo, prostě u babičky je on středem světa a nikde jinde. Akorát babička se s ním chce pořád mazlit, furt ho chce objímat a pusinkovat a na toto on není a naopak se potom vzteká. Přílišná péče mojí tchyně je pro okolí nesnesitelná, chce se mazlit i se mnout - to fakt ne.

Její druhý syn jí řekl: mami, když u nás budeš uklízet, pomáhat s tím a tím, my si to nepřejeme, tak tě k nám nebudem pouštět. vesele se tomu zasmála a ještě se tím u nás chlubila, když jsem jí zakázala, aby u nás skládala vypravné oblečení na hromadu.
jednou jsme jí na nějaké její opětovné nedodržení dohod a překročení hranic s mužem řekli něco oba nezávisle na sobě a opravdu ostře. Její plačtivá reakce byla, že ona se přece TAK snaží a my ji nemáme rádi.

Já jsem na ni rezignovala, je to fajn ženská, s dětmi to až na to rozmazlování umí ale kontakt je tak malej, tak ať si to užije, ale ať se pak nediví, že lidi potřebujou taky trochu dejchat.

jinak její pomoci si vážíme a s čímkoliv jí rádi pomůžeme.