Přidat odpověď
Kač, to je mi líto!
Stalo se nám. Psala jsem tehdy i tady. Bylo to posledního října a byli jsme skoro měsíc v nemocnici. Asi týden na JIP, pak měl to EEG, nejednoznačné, přesně jak píšeš, ale s nastavováním protizáchvatové léčby začali okamžitě, a tak dlouho jsme tam byli pro infekt a právě pro navýšení té správné hladiny valproátu. Naštěstí hned s prvním lékem se srovnal a bere ho dosud, dávám mu ráno a večer v sirupu. Od té doby jsme měli už 2x kontrolu, další za 14 dní na neurologii, včetně odběrů na kontrolu těch hladin. Dosud žádný další záchvat, ani dříve nebyl.
Můj prcek měl pět na konci léta. Po té nemocnici jsem taky spala s ním nebo ho chodila několikrát za noc kontrolovat, postupně jsem trochu polevila, ale ostražitost se vrací ve vypjatých chvílích jako jsou horečky nebo po extrémních výkonem a únavě.
Diazepam nosím v kabelce, jeden má mamka taky v kabelce, jeden mám v nočním stolku. Každopádně nevěřím, že jsem připravena. Poučena jsem byla, ale neumím si představit, že by záchvat nastala já ho dokázala zvládnout a nechat odeznít. Zřejmě bych zase volala sanitku. Ale to nechci přivolávat. Ani náhodou!
Předchozí