To jo, souhlas. Já mám třeba moc ráda Vánoce. Tam je to zase naopak. Většina lidí kolem mě už v listopadu heká, že zas budou Vánoce, to zase bude stát peněz a toho pečení... Já jenom třeštím oči. Vždyď Vánoce jsou tak krásné! Jsou to svátky lásky a rodiné pospolitosti, dávání si dárků, svíčky... Jsou takové romantické! Kolik budou stát peněz je každého volba. My třeba na rozdávání nemáme, s manželem si dáváme po 1 dárku maximálně do 1 000, spíš míň, stejně tak rodičům, pouze Cipískovi kupujeme tak 2, nejvýše 3 dárky. Cukrovího peču jen tolik, abychom to snědli a jen to co chutná nám, což zase tak moc není. Jsou to krásné svátky.
Co je krásný ale na tom, když ti ráno v šest na chodbě řinčí řehtačky, až se klepou okení tabulky a v pondělí být zmlácená. Ano, získala jsem k tomu odpor v mládí, kdy nás místní kluci řezali opravdu jako žito, že jsme opravdu měli modřiny. Bylo to tak ponižující! A rodiče je rádi pouštěli do baráku a tetelili se blahem, kolik chalanů chodí za těmi našimi krasavicemi. Mám ještě ségru, ta byla a je pořád vyloženě kráska, já sice zas tak ne, ale taky nevypadám špatně.