Ta "přihlouplá tradice šupačky" mě také štve. Já nikoho domů nezvu, jen 2 malé kluky kolegyně z práce a když mě šupou a říkají u toho básničku, tak se tvářím jako tele, protože je to tak ponižující a hluoupé, že nevím, jak se tvářit normálně. Manžel nás velmi symbolicky vyšupe ráno(jsem 3 holky v domě a tím to končí. Nikomu jinému neotvírám a naštěstí to ani nikdo nezkouší. Z Velikonoc si beru jen to, co se mi líbí. Barvíme vajíčka a ráno při snídani děláme ťukandu (ťukáme vzájemně vajíčky o sebe a komu vydrží neprasklé, vyhrál , snídáme při svíčkách, pečeme beránka (sladkého), uděláme si nějaký slavnostnější oběd a pak vyrazíme na výlet (obvykle do přírody, kam letos, tak to vzhledem k počasí vážně netuším). A holky dostávají velikonoční nadílku - nějaké sladkosti a něco malého na sebe (tričko), aby je beránek nepokakal. Tuhle tradici jsme dělali doma, původ je mi neznámý.
Mám Velikonoce ráda, jsou pro mně svátkem rodiny a jara. Šupačku v podstatě ignoruji.