Zavinili - to je těžký. Prostě jsme byly každá sama a zvlášť - i v tý rodině. Ty běž tam a ty jinam. Možná to způsobila ta doba - bydleli jsme na sídlišti, kde bylo opravdu obrovské množství dětí různého věku - nebylo nutný se sdružovat s dětmi jiného věku, to nedělal nikdo, šel si za svými vrstevníky - a ven se chodilo pořád, co taky doma, takže my spolu trávily čas v podstatě jen o dovolený a to jsme byly svým způsobem cizí, i tam jsme si hledaly svoje vrstevníky. A já tenhle čas nenáviděla, protože to jsem se o ni musela starat jako když byla malá a jak byla schopná být sama venku s dětmi stejného věku, tak mi tahle otrava odpadla a nebylo radno se k ní nějak přibližovat, protože 100% by z toho vyplynula nějaká povinnost. Já ji v podstatě brala jako otravnou povinnost a ona zas se neuměla chovat mezi staršími dětmi, neuměla zapadnout, uměla jen jedno - vynucovat si cokoli jakkoli - ona přece byla ta malá a zranitelná.