Zufi, jak jistě víš, průměrně neznamená všechny děti a proto usuzovat na průměr podle tvých dětí nemá smysl, to co do metodologie.

Jinak cituji např. Kopřivu:
"Oligosacharidy v mateřském mléce významně ovlivňují reaktivitu imunitního
systému. Tím, že ovlivňují přímou interakci s buňkami imunitního systému a tvorbu cytokinů, mají významné protizánětlivé účinky"

„Prebiotické směsi obsahují oligosacharidy, nukleotidy i LC-PUFA mastné
kyseliny, a proto přirozeně posilují imunitní systém novorozence – zvyšují biologickou, chemickou, mechanickou a imunologickou obranu zažívacího ústrojí. Zvyšují množství prospěšných bakterií ve střevní mikroflóře, zabraňují kolonizaci patogenními bakteriemi, snižují výskyt infekcí u dětí a ovlivňují i průběh atopické dermatitidy.“

Déle se prokázal vliv železa na imunitu a kojené děti mívají vyšší hladinu železa.

Nebo Peycl: "Již od 20. týdne si plod začíná vytvářet protilátky IgG a postupně začíná vyzrávat i jeho buněčná imunita. Jelikož velikost imunoglobulinů G je poměrně malá, snadno prostupují placentou a díky tomu u donošených dětí a matky je jejich hladina podobná. To má následně velký význam jak pro imunitu novorozence, tak i pro imunitu kojence. Díky tomu jsou tyto děti v prvních měsících života částečně chráněny před některými virovými a bakteriálními infekcemi. Přenos protilátek z matky na dítě může být významně prodloužen dlouhodobým kojením. "

Ale jinak jsem ráda, že je tu tolik amatérských imunologů