Já mám děti naprosto příšerné, neuvědomnělé a zásadně se vymezující proti půlce světa. Ta druhá půlka s nimi zase naopak souznívá
Fakt dva "ajťáky" bych do toho odervala leda násilím, omezením osobní svobody a útiskem.
Na to zkrátka nemám. Vzhledem k tomu, že "bokem" jsou schopní žít i normální život, jako docházet do školy, do zaměstnání, venčit psa a pomáhat v domácnosti, nevidím na tom nic závadného.
Podotýkám, že nejstarší syn k tomu jako dítě prakticky přístup neměl - protože to neexistovalo, nebo to nebylo dostupné.
Potíž je, že člověk se sklonem ke skutečné a tedy problematické závislosti, potřebuje mnohem víc, než jen mu zamezit přístup k těm věcem, které závislost způsobují.