L, dřív zase lidi omezovali dětem volný výběh venku, dnes je spíš vyhazují z domu, aby se alespoň trochu vyvenčily. To jsou extrémy dané doby.
Nemůžeme zastavit pokrok.

Navíc ten problém tam nevidím jen v té souvislosti možné závislosti, ale právě v té kombinaci toho, co tu píšeš.
Není samozřejmě nutné hned běhat za psychologem, stačí to dítě začít sledovat v souvislostech, ovšem toho konkrétního dítěte, ne v souvislostech rádobyodborných textů a v souvislostech výchovy druhých lidí.
Dítě je vždycky individualita a to je to první - vnímat ho tak a až na druhém a dalším místě hledat další souvislosti.

Je spokojený, šťastný, klidný, vyrovaný, zlobí přiměřeně věku a místě a času výskytu, nebo se to už vymyká atd.

Samozřejmě nečekám odpovědi, to jsou vaše rodinné záležitosti, jen ti předhazuju jiné možnosti náhledu na věc.